Vítejte na webových stránkách Kraje Vysočina, které soustřeďují aktuální informace o kulturních akcích realizovaných příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina v oblasti kultury a dalšími vybranými subjekty, které Kraj Vysočina podporuje.

JOM HA-ŠOA v Havlíčkově Brodě


pondělí 24. dubna 2017 od 14:00 do 16:00 hod. 
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, příspěvková organizace



JOM HA-ŠOA
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod pořádá v letošním roce podruhé v Havlíčkově Brodě připomínku obětí holocaustu – den nazvaný Jom ha šoa. Jedná se o četbu jmen osob zavražděných v koncentračních táborech během druhé světové války, které pocházely z Havlíčkobrodska.
Akce bude probíhat na Havlíčkově náměstí. V případě nepříznivého počasí se bude konat v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkův dům). Hlavní částí vzpomínky bude četba jmen – každý, kdo se bude chtít zapojit, dostane list se šesti jmény obětí s datem narození a úmrtí. Jména může podle svého uvážení přečíst do mikrofonu. Každý návštěvník zároveň obdrží informační materiály, může nahlédnout do publikací týkajících se holocaustu, pamětních knih apod.  K akci je možné se připojit kdykoli v jejím průběhu. Doprovodnou akcí letošního ročníku Jom ha-šoa v Havlíčkově Brodě bude inscenovaný rozhovor o životě Anky Bergman v provedení Anny Herbenové a Kamily Magdaleny Lukasové.  Na akci se již tradičně podílejí základní a střední školy, které bychom tímto rádi požádali o jejich podporu. Třídy se mohou zapojit do čtení jmen a seznámit se s problematikou holocaustu. Pokud byste se rádi zapojili, neváhejte kontaktovat Alenu Jindrovou, jindrova@muzeumhb.cz, 737 851 923.

Motto letošního ročníku:   Od čísel ke jménům - od jmen k příběhům
Většina židovských a romských obyvatel se díky holocaustu ztratila z naší společnosti, z domů v sousedství, ze škol, práce, obchodů a kulturních institucí.
Po většině z nich nám zbyla jen transportní nebo vězeňská čísla, kterými nacističtí důstojníci a úředníci popřeli jejich důstojnost. Již více než dvacet let se mnoho lidí - jednotlivců i organizací snaží vracet jim jména, k mnoha z nich se podařilo najít další údaje. Některým dokážeme vrátit tvář, ale jen u zlomku z nich se daří rekonstruovat životní příběh.
Dnes, po více než dvaceti letech této práce, existuje řada pamětních knih, webových stránek, databází u nás i v zahraničí. Jaké to jsou? Jaké informace obsahují? A jak v nich hledat?

Soudím, že jsou dva hlavní důvody, proč si musíme všechny hrozné děje, jimž je tato kniha věnována, znovu a znovu připomínat. Především nás k tomu vede docela přirozená úcta k nekonečnému utrpení našich bližních a k jejich památce, naše přirozená povinnost ctít jejich oběti a udržovat tím ono zvláštní souručenství mrtvých a živých, předků a potomků, které je jedním ze základů existence každého zdravého lidského společenství vědomého si své vlastní totožnosti, totožnosti opřené o jasné vědomí kontinuity a smyslu všeho dobrého a zlého, co mu bylo dáno prožít.
Terezínská pamětní kniha: Slovo Václava Havla


Co je Jom ha-šoa
Jom ha-šoa – Den holocaustu, původním názvem Jom ha-šoa ve ha-gvura – Den holocaustu a hrdinství, byl ustanoven izraelským parlamentem v roce 1951 jako den připomínky hrdinů vzdorujících nacistickým věznitelům ve varšavském ghettu, postupně také všech obětí holocaustu. V židovských obcích po celém světě se v tento den, 27. nisanu podle židovského kalendáře (obvykle v dubnu až květnu), čtou jména příbuzných – obětí nacistického pronásledování Židů. V České republice se od roku 1989 konají pietní akty Jom ha-šoa v prostředí židovských komunit, například v Praze v Pinkasově synagoze, v Terezíně i jinde. Institut Terezínské iniciativy přenesl od roku 2006 připomínkovou akci Jom ha-šoa do veřejného prostoru. Akce se tak stala výzvou k připomínání obětí rasového pronásledování a bezpráví nejen samotnou komunitou, jejíž členové byli za války pronásledováni, ale také většinovou společností, jejíž nedílnou součástí příslušníci menšin jsou. Akce má formu dvou až tříhodinového maratonu čtení jmen obětí holocaustu – v posledních letech nejen šoa, ale také romské genocidy – porajmos, a může se k ní připojit každý a vyjádřit tak svůj postoj vůči porušování lidských práv.
Více o této inciativě na http://www.terezinstudies.cz/ a v časopise Terezínská iniciativa http://www.terezinstudies.cz/TI/casopis-terezinska-iniciativa/2015/newsletter_76a.pdf