Vítejte na webových stránkách Kraje Vysočina, které soustřeďují aktuální informace o kulturních akcích realizovaných příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina v oblasti kultury a dalšími vybranými subjekty, které Kraj Vysočina podporuje.

Jej svet - 6 současných slovenských umělkyň pracujících v médiu malby

Alena Adamíková | Alexandra Barth | Jana Farmanová
Patrícia Koyšová | Silvia Krivošíková | Juliana Mrvová

výstava: 8. září až 16. října 2016
vernisáž: 8. září 2016 v 17 hodin
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Komenského 10
kurátor: Jaroslav Grodl, email: grodl@ogv.cz, tel: 567 217 133, 724 307 326

Výstava šesti současných slovenských umělkyň soustavně pracujících v médiu malby: Aleny Adamíkové, Alexandry Barth, Jany Farmanové, Patrície Koyšové, Silvie Krivošíkové a Julia-ny Mrvové. Autorky náleží ke střední a mladé generaci. Jej svet je odkazem k jedinečnému osobnímu světu, který je podmínkou a zázemím malby, a zároveň může být emotivním zvo-láním v překvapení: jej!, neboť malba je současně otevřeným vztahem rámce světa a citlivé expoziční plochy plátna, nástrojem poznání a osobního rozvoje, kde lze stále nacházet nové cesty. Výstava tematizuje možnosti jazyka malby v kombinatorice rozmanitých způsobů zob-razování, poloh abstrakce, i jejich prolínání, a ptá se po jemnostech artikulace v rámci spektra prostředků.

Alena Adamíková (1972) www.alena-adamikova.com
v současnosti ve své práci, která se odvíjí v tematických cyklech, zobrazuje tekutost našeho vnímání a vědomí. Autorčin magický realismus využívá různých ustálených obrazů (odkazy na malbu starých mistrů), které ovšem v obrazovém prostoru (v projekci) transformuje do přeludné podoby, propůjčuje jim jinakost-tajemnost, například změnou měřítka, zpřeházenou „hrou pohledů“, kombinací expresivní a valérové tonality atp.


Alexandra Barth (1989) alexandrabarth.sk
aktualizuje pro dnešní dobu žánrový obraz – výpověď civilní momentky, zastavené sekvence. Přípravná vektorová kresba v počítači jí umožňuje malbu pojímat jako konstruované, výrazně očištěné obrazové pole, kde je uplatněno zobecnělé pojetí figury pop-artistů, ale současně zachycující konkrétní světelnou náladu, emocionální atmosféru děje. Vedle každodenních momentů věnuje autorka v posledním čase pozornost i prostředí – nenápadnému životu věcí.

Jana Farmanová (1970) www.janafarmanova.com
soustavně rozvádí program figurální malby důkladně opřený o vlastní životní realitu a navíc dovede ctít historickou tradici malby v její plnokrevné, vážné podobě. Tematicky nahlíží pozici jedince v běhu času, v osobních příbězích a událostech, sféru mezilidských vztahů. Využívá fúze konkrétních střípků a určitého znakového zobecnění (práce s fragmentem tělesnosti) a také efektivně pracuje s mentální krajinou obrazu (ponechává prostor pro vcítění, domýšlení).

Patrícia Koyšová (1985) www.patriciakoysova.com
malba je pro ni soustředěným otiskem i dobrodružstvím, jejichž výsledkem má být nezatížený volný prostor umožňující intenzivní rozpínání fantazie – rozvíjí impulsy procesuální abstrakce, americké i evropské školy. Vychází ze samotného malířského aktu. Zde hledá možnosti malování bez štětce (roztékání barvy, stříkání vzduchem, atp.). Kombinace odstupu a důvěry ve fenomén malby umožňuje i percepci současné technologiemi ovlivněné vizuality (generovaný x malovaný obraz).

Silvia Krivošíková (1976) krivosikova.wix.com/silviakrivosikova
využívá geometrizovaného znaku a zajímá ji zejména jeho skladebný potenciál. Recykluje různé strategie pojetí znaku, které známe z moderních uměleckých směrů (kubismu, metafy-zické malby, dadaismu, surrealismu). Ve své práci pojí úsilí o prapůvodní zážitek modernismu (osvobozující kreativita) a reflexi kontaminované modernity (kolaps utopických projektů, přetechnologizovaná současnost).

Juliana Mrvová (1979) www.julianamrvova.com
v současnosti pracuje v několika liniích: známe vrstvené, znakově kreslené záznamy, kde využívá tzv. vědecké ilustrace a kde je zcela popřený iluzivní prostor, vedle toho víceméně realistické momentky pojaté volnějším expresivním rukopisem a současně abstraktně vyzní-vající kompozice vycházející z podivných, neočekávaných stanovišť (podhledy, nadhledy, průhledy, překrývání věcí atp.) za využití posunů barevného spektra. Všechny se vážou k osobně zažitým příběhům, zejména z cest.