výstava
14.června až 24. července 2016
Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace - Kavárna Muzeum
Tvorbu Ireny Wagnerové, která vstoupila na výtvarnou scénu v polovině 80. let, charakterizuje prolínání či spájení dvou vzájemně odlehlých okruhů – jsou to impulzy abstraktních tendencí, jako je skladebnost tvarů, práce s matérií barvy, procesuálnost malby samé na jedné straně, a impulzy spíše filozofujícího či literárního typu, jako je symbolika snu, zájem o mýty, na straně druhé. Malířka se pohybuje v abstraktní poloze. Využívá nejskromnějších prostředků – jednoduchého geometrického, avšak ručně psaného ornamentu. Tkaní takovéto síťové struktury lze vnímat symbolicky jako jakousi silně zhuštěnou koncepci kosmu a současně též v jeho očistné funkci (ornament jako vyvrácení tzv. horror vacui). Tribal – psaní nejjednoduššího ornamentu jako tvůrčí princip je přítomno už v pravěkém umění (autorka se zde vědomě inspiruje exotickým polynéským uměním), zároveň se tento princip vykazuje překvapivým potenciálem nevyčerpatelnosti (neopakovatelnosti), neboť i v takto minimalizovaných prostředcích je přítomna autorka komplexně, integrálně – čas je pojímán jako otázka přesmyček anebo kontrast – tj. možných příbuzností tzv. primitivního a civilizovaného člověka, jako otázka po dosažitelnosti vnitřní čistoty. Tribal drift – nekonečné putování, návrat k prapůvodnímu, okouzlení ornamentem, znakem, jeho symbolem. Návrat k přírodě, touha po čistotě. Velká matka, rodina, kmen. Starost o oheň, o domácí krb. V kontrastu k povrchnosti současného.