17. července až 20. září 2015
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, příspěvková organizace
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod připravilo na letní prázdniny výstavu děl dvou významných výtvarníků, kteří jsou spjati s Vysočinou. Akademická malířka Vendula Císařovská na Vysočinu pravidelně jezdí od dětských let. V poslední době jezdí za svojí maminkou, malířkou Vendou Truhlářovou a Jan Svoboda, malíř a sochař samouk, na Vysočině žije a tvoří. Společná výstava představuje tvorbu dvou malířsky rozdílných světů. Jiná témata, jiná barevnost, jiné formáty obrazů, ale přesto je spojuje společné celoživotní tvůrčí zaujetí a láska k malování. Vernisáž se uskuteční v pátek 17. července 2015 od 17 hodin.
Vendula Císařovská (1950)
V letech 1971-1977 studovala pražskou akademii – obor restaurátorství, v roce 1981 pobývala ve Francii a studovala na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Její malby zdobí kancelář prezidenta republiky a soukromou vilu Václava Havla. Ilustrovala řadu knih a knižních obálek. Vendula Císařovská se narodila do malířské rodiny, jejím otcem je akademický malíř Jiří Hruška a matka, akademická malířka Venda Truhlářová je poměrně známá krajinářka. Nad svým pracovním stolem má Vendula Císařovská pověšenou její zimní krajinu. Z matčiny strany je Vendula příbuzná s Janem Zrzavým, babička byla jeho sestřenice. Dobře se znali, babička se svými sourozenci jezdívala každé prázdniny k Zrzavým do Okrouhlice, rodina si tam pak postavila vilku, Vendula se o ni dodnes stará a Okrouhlici má ráda nade všechno. Ale vraťme se ještě na chvilku ke kokořínským památkám. Vlastně dobře korespondují s restaurátorstvím, které Vendula Císařovská studovala na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1971 až 1977 a následujících jedenáct roků se jím i živila.
Jan Svoboda - www.malirsvoboda.cz (1957)
Malíř a sochař, který vystudoval Stavební fakultu na VUT Brno. Neabsolvoval žádnou výtvarnou školu. Od roku 1983 uspořádal přes sto dvacet výstav, věnovaných abstraktním obrazům krajiny, vyjádřených v geometrických symbolech a znacích. Do 90. let minulého století žil a pracoval v Brně jako stavební projektant, od roku 1991 tvoří na rodinném statku v Radňovicích na Vysočině. Proto ke svému jménu často přidává přízvisko „malíř z Radňovic“. Vedle malby se zabývá i dřevěnými sochami a tvorbou originálního nábytku. V posledních letech Svoboda několikrát vystavoval společně s fotografem Jindřichem Štreitem, který dlouhodobě zaznamenával život železárny ve Vítkovicích. Našel tam mnoho zajímavých detailů u strojů, podlah, zdí, stropů a šrotu, jež nafotil a ukázal Svobodovi. Malíř shledal, že Štreitova tovární zátiší vypadají podobně jako jeho olejové obrazy jednoduchých, barevně tlumených kompozic, vyjádřených geometrickými symboly a grafickými znaky. Zrodila se mediálně propojená série děl, kterou lze charakterizovat jako „myšlení v obrazech“. Filosof Miroslav Petříček ve stejnojmenné studii říká: „Někdo stojí v krajině, dívá se kolem sebe, pak se ale najednou dívat přestane, protože se za-dívá.“ Takto Štreit i Svoboda se shodně za-dívali do detailů a typických znaků zvoleného prostředí a posunuli hodnotu jeho informace do ryzí obraznosti.
