Vítejte na webových stránkách Kraje Vysočina, které soustřeďují aktuální informace o kulturních akcích realizovaných příspěvkovými organizacemi zřizovanými Krajem Vysočina v oblasti kultury a dalšími vybranými subjekty, které Kraj Vysočina podporuje.

Photographia Natura 2016

výstava

9. prosince 2016 až 29. ledna 2017
Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace

Tématem třináctého ročníku fotosoutěže pořádané Muzeem Vysočiny Jihlava byli „Naši opeřenci“. Do uzávěrky jsme obdrželi 279 soutěžních fotografií od 57 autorů nejen z regionu, ale i z řady míst celé republiky. Z toho bylo 51 studentských a 24 žákovských snímků. V pátek 25. listopadu 2016 se sešla devítičlenná odborná porota, která pomocí bodového systému stanovila pořadí nejúspěšnějších snímků celé soutěže i ve studentské a žákovské kategorii.

V pátek 9. prosince 2016 se ve výstavní budově muzea (Masarykovo náměstí 57) uskuteční vernisáž výstavy vybraných soutěžních snímků, během níž proběhne slavnostní vyhlášení výsledků soutěže. Soutěž i výstava, která bude otevřena do 29. ledna 2017, probíhá letos pod záštitou náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina, ing. Jany Fischerové, CSc.



ROK NA VSI - Čtvrtá premiéra 77. sezóny HDJ 2016 – 2017

Alois a Vilém Mrštíkové, Miroslav Krobot
ROK NA VSI
v sobotu 10. prosince 2016 na Velké scéně Horáckého divadla Jihlava

Rok na vsi bratří Mrštíků
Rozsáhlá dvousvazková románová kronika bratří Mrštíků Rok na vsi popisuje na pozadí přírodního cyklu jednoho roku, od října do září, život ve vesničce Habrůvka (předobrazem románové Habrůvky je obec Diváky u Hustopečí, kde od roku 1889 žil a jako učitel působil Alois Mrštík). Panoramatická mozaika zahrnuje řadu náčrtů individuálních lidských osudů, výjevů z všedních i svátečních dnů moravské vesnice, střídá lyrické pasáže s ironickými i humornými momenty, kombinuje umělecký přístup s dokumentárním. Tolik o románu.

Divadelní adaptace Miroslava Krobota
Deset let pracoval režisér Miroslav Krobot na jeho dramatizaci, která měla premiéru na jevišti Národního divadla v roce 1993. „Přiznám se, že když jsem začal román číst, některé pasáže jsem přeskakoval, hledal jsem kapitoly o lidech. Co ti lidé vlastně prožili? Průběh není zapsán, jen holá fakta: šel k soudu, oběsil se apod. To je velké pokušení pro režiséra, domýšlet situace, sledovat postavy krok za krokem, představovat si jejich osudy,“ řekl Krobot. Jeho dramatizace zhušťuje všechny motivy rozsáhlého románu do několika dějových linek a je mimořádnou příležitostí pro celý herecký soubor, kde každá postava na nevelké ploše několika výstupů musí vystihnout svůj charakter a příběh. Stěžejní dějovou linkou Roku na vsi je zničující „hříšný“ vztah místního „podnikatele“ (obchodníka a majitele hospody) Cyrila Rybáře (František Mitáš) s místní „Messalinou“ Vrbčenou (Lenka Schreiberová). Další dějovou osu tvoří příběh starostova syna Antoše (Daniel Ondráček) a příběh jeptišky Amáty (Tereza Otavová). Na ně se nabalují osudy ostatních – jejich rodin, lásek i nepřátel. „Z roku na vsi je obtížné udělat ucelené drama. Je to kronika celku, z něhož se osudy jednotlivců vynořují a zase zapadají, jak jde rok.“, říká Miroslav Krobot.

Rok na vsi v Horáckém divadle
„V naší inscenaci nejde o rekonstrukci folklórních obyčejů a zvyků moravské vesnice konce 19. století! Stěžejním, naším dnešním, tématem je KRUH. Kruh jako společenství, jeho pevný řád a pravidla. Téma kruhu, kdy jedinec (se svojí individualitou) je závislý na fungování celé pospolitosti. Kruh, ze kterého nemůže nikdo vystoupit, nikdo jej překročit, aby to nenarušilo rovnováhu celku. Společenství, které je limitem, ale i záštitou a ochranou oné pospolitosti. Podstatný je ten společný rytmus a řád…. To vše, tj. naše „malé lidské“ osudy na pozadí neúprosného koloběhu času a přírody….“, říká dramaturgyně Barbora Jandová. Rok na vsi není žádným idylickým žánrovým vesnickým obrázkem – je plný vášně, lásky, pudů a živočišnosti.

Rok na vsi připravuje se souborem HDJ  Michal Lang, režisér a umělecký šéf Divadla Pod Palmovkou, který se tak vrací do Horáckého divadla, kde před čtyřmi lety  režíroval Přelet nad kukaččím hnízdem (divácká cena Horác za nejlepší inscenaci sezony 2012-13). Michal Lang je i autorem hudby, scénu navrhl Jan Dušek, kostýmy Tomáš Kypta.  Hraje celý soubor Horáckého divadla.

Peklo v galerii

doprovodné aktivity

5. prosince 2016
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě


Každý rok se v předvánočním čase slétají čerti i andělé do galerie v Havlíčkově Brodě. Tradiční akce "Peklo v galerii" je určena především rodinám s dětmi a také předem objednaným školním skupinám. Děti mohou navštívit peklo, kde Lucifer zkontroluje jejich účet v knize hříchů. A pokud si je čerti v pekle nenechají, mohou se vypravit do nebe za anděly i samotným Mikulášem. Součástí akce je také "Čertovská dílna", ve které si mohou děti vytvořit drobný výrobek s mikulášskou tématikou.

PRO ŠKOLY:
V letošním roce bude akce pro předem objednané školní skupiny probíhat v pondělí 5. prosince 2016 od 8 do 12 hodin. Vstupné je pro základní školy 15 Kč za žáka, mateřské školy mají vstup zdarma.
Máte-li zájem zúčastnit se akce se svou třídou, je nutné termín rezervovat na e-mailu t.machovcova@galeriehb.cz nebo telefonicky na 739 329 160 či 569 427 035.

PRO VEŘEJNOST:
Pro veřejnost bude akce přístupná v pondělí 5. prosince 2015 od 16 do 19 hodin. Děti do 6ti let mají vstup zdarma, vstupné pro děti od 6ti do 15ti let je 15 Kč a pro ostatní 20 Kč.

Zpívánky Kornélie Němečkové

výstava

9. prosince 2016 až 29. ledna 2017
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

Výstava nezaměnitelné tvorby pražské výtvarnice a ilustrátorky Kornelie Němečkové, která po více jak šedesát let hlavně svými vystřihovánkami propaguje a přibližuje nejen české veřejnosti tradiční lidové umění Valašska a Slovácka, představí dílčí kolekci z její idylicky a lyricky laděné tvorby. Tato vsetínská rodačka se sice po studiích trvale usadila v Praze, ale náměty pro svoji volnou tvorbu - vystřihovanou grafiku, ilustrace, textilní koláže a tapiserie - čerpá v lidovém umění a folkloru, které jsou její celoživotní láskou. Ostatně i pro ni typická technika vystřihování má své kořeny v lidové tradici, i když to není jediná výtvarná technika, kterou používá. Její vystřihované obrázky sugestivně zprostředkovávají její hluboký vztah k dětství, k věcem a lidem rodného kraje. V jejím podání to je svět pohody a radosti, jež se těší obdivu již několika generací milovníků jejích obrázků v Evropě, Asii, Austrálii i Severní Americe. Svou originální techniku stříhání využila i v animovaném filmu a v televizní grafice. Z její dílny pochází i známá kresbička krojované dívky ve znělce populárních televizních Zpívánek, ale známe ji i z ilustrací knih, dětských časopisů, plakátů, poštovních známek i další užité grafiky.

"František Novák, dobrý den..."

výstava

9. prosince 2016 až 2. února 2017
vernisáž 9. prosince 2016 v 17:00 hod.
Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť

Nedávný absolvent Akademie výtvarných umění v Praze František Novák není v Třešti neznámý. Vídáme ho coby herce Třešťského průměru (Natvrdlí/Tylovi vrazi) a člena hudební skupiny Lajky. Je i jedním z těch, co udržují tradici betlémské cesty – poslední dobou staví rodinný betlém, který je možné v době kolem Vánoc navštívit. Svoji výtvarnou tvorbu ale zatím prezentoval poskrovnu. A právě s ní Vás chceme seznámit na letošní výstavě v třešťském muzeu. František Novák se v okolí prezentoval jen při společných výstavách jihlavského spolku Ji.na.k, opakovaně v telčské Galerii Ateliér Síň a na společných výstavách v třešťské synagoze. Galerie AVU v Praze byla místem, kde autor v loňském roce prezentoval své práce spolu se spolužákem Ondřejem Basjukem na výstavě Meeting - styčným bodem obou autorů byla kresba tužkou na papíře a důraz na lidskou figuru. Následovala diplomantská výstava ve Veletržním paláci a v letošním roce výstavy v Galerii Havelka v Praze a v Galerii Ateliér Síň na židovském hřbitově v Telči. Zrealizoval také projekt na poslední třešťské Cihelně.  Figury v životní velikosti kreslené tužkou, zachycené v rozličných gestech a posléze vyřezané a nainstalované jako prostorové objekty se vzájemně ovlivňují a budí emoce a potvrzují tak zájem autora o lidské tělo v různých polohách. Svou inspiraci hledá ve skutečných situacích, lidech a příbězích. Autor často ztvárňuje lidi z okraje společnosti a sociální rozměr je to, co z tvorby Františka Nováka zaznívá velmi naléhavě.